User:ŠJů/Kú
Katastrální území (evidenční části)
[edit]náhled|upright=1.5|112 katastrálních území Prahy Praha je složena z celkem 112 katastrálních území. Podle katastrálního zákona, č. 344/1992 Sb., jsou katastrální území základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Pražská katastrální území plní ze zákona de facto zároveň funkci evidenčních částí obce, tj. popisná a evidenční čísla domů jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k samosprávné městské části. Stejně jako jinde v České republice se nejedná o jednotky územní samosprávy, některá pražská katastrální území jsou však územně shodná s celým územím některé pražské samosprávné městské části. Z urbanistického hlediska mají pražská katastrální území většinou charakter čtvrti či postupně urbanizované vesnice.
Podle zákona žádné katastrální území nemá být rozděleno do více obcí, tedy ani okresů. V Praze však není zajištěna skladebnost katastrálních území ani do městských obvodů, které jsou jinak jednotkami na úrovni okresů, nebo do více samosprávných městských částí, a zejména v centrální části města je skladebnost výrazně narušena. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného správního obvodu.
Zatímco ve všech jiných obcích o zřízení evidenční části obce a o jejím názvu rozhoduje zastupitelstvo obce, v Praze samospráva tyto kompetence nemá; podobným způsobem může rozhodovat pouze o samosprávných částech obce, tak jako jiná statutární města. Výčet pražských katastrálních území je stanoven výčtem v příloze č. 1 zákona o hlavním městě Praze, dosud však neexistuje judikatura k otázce, zda ke změně jejich názvů by bylo třeba změny zákona. Rozhodování o změnách vymezení a názvů katastrálních území je obecně vyhrazeno katastrálním úřadům. Z hlediska práva tedy v Praze „části obce“ vymezeny nejsou a jejich funkci plní katastrální území, Český statistický úřad však v RÚIAN eviduje pražská katastrální území zároveň i jako „části obce“ a k 1. lednu 2017 korigoval dvě odchylky, kdy části obce evidoval pod mírně odchylnými názvy než katastrální území (Nedvězí u Říčan a Újezd u Průhonic byly jako části obce evidovány bez přívlastků). Jednu chybu příloha zákona obsahuje od počátku: katastrální území Černý Most je v zákoně uvedeno názvem Černý most s malým m.
Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a ve větším měřítku od roku 1949 byla některá dosud celistvá katastrální území dělena do více správních obvodů, což se v roce 1990 promítlo do neskladebného vymezení samosprávných městských částí. Katastrální členění se nepřizpůsobuje správnímu a samosprávnému členění. Přesto ke změnám občas dochází, například 1. 1. 1988 došlo k vytvoření katastrálního území Černý Most, 1. 1. 1989 k vytvoření katastrálního území Kamýk, v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.
Na současném území Prahy po vzniku katastrů vzniklo 9 nových katastrálních území (Černý Most, Háje, Hájek u Uhříněvsi, Holyně, Kamýk, Klánovice, Komořany, Újezd nad Lesy, Žižkov) a 8 jich zaniklo (sloučené Horní Krč a Dolní Krč, Chaby, Chvaly, Lipany (nezaměňovat se stejnojmenným katastrálním územím Lipany v městské části Praha-Kolovraty), Roztyly, Svépravice, Záběhlice u Zbraslavi, Žabovřesky).[1]
Mnohé pražské čtvrti nebo osady, například Barrandov, Spořilov, Košík, Zahradní Město, Pankrác, Letná, Bubny, Zlíchov, Klíčov, Butovice, Klukovice, Kačerov, Jenerálka, Šárka, Strahov, Chodovec, Litochleby, Dubeček, Lázeňka, Netluky, Zmrzlík, Cikánka, Kateřinky, Hrnčíře, Pitkovičky, Lahovičky, Dolní Černošice, Kazín, Závist, Baně, Strnady a další, nemají vlastní samostatné katastrální území. Některé z nich však přesto výjimečně bývají například na tabulkách s číslem popisným uváděny místo názvu katastrálního území. Mnohé bývalé čtvrtě či osady splynuly se souvislou zástavbou a jejich jména mají spíše charakter pomístních názvů či se dochovala v názvech ulic.
Seznam katastrálních území
[edit]Template:Podrobně Katastrální území v případě hlavního města Prahy plní zároveň funkci evidenčních částí obce, tj. jednotek, v jejichž rámci jsou přidělována popisná a evidenční čísla budov. K 1. červenci 2016 byly dvě evidenční části Prahy přejmenovány tak, aby jejich názvy byly zcela shodné s odpovídajícími katastrálními územími (Nedvězí u Říčan a Újezd u Průhonic).
V závorce jsou uvedeny městské části, do kterých katastrální území a část obce spadá (nikoliv městské obvody!).
Kódy katastrálních území a jejich výměru uvádí celostátní Územně identifikační registr – ÚIR [1] archive copy at the Wayback Machine.
|
|
|
- ↑ Tomáš Havrda, Karel Kuča: Urbanistický vývoj města – Výstup pro územně analytické podklady, červen 2010, pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy