Commons:Autorská práva podle oblastí/Česká republika
|
Autorský zákon: Česko Zkratka: COM:Czechia | |
 | |
 | |
| Délky platnosti | |
|---|---|
| Standard | Život + 70 let |
| Anonymní | Zveřejnění + 70 let |
| Další | |
| Svoboda panoramatu | Ano |
| Termín doběhu do konce roku | Ano |
| Běžné licence |
{{PD-old-auto}} {{PD-EU-no author disclosure}} {{PD-EU-unpublished}} {{PD-CzechGov}} {{FoP-Czech Republic}} |
| Smlouvy | |
| Bernská úmluva | 1. leden 1993 |
| Člen SOO | 1. leden 1995 |
| Datum obnovy URAA* | 1. leden 1996 |
| Smlouva WIPO | 6. březen 2002 |
| *Dílo je obvykle chráněno v USA, pokud se jedná o druh díla, na který se vztahuje autorské právo v USA, je zveřejněno po roce 1928 a je chráněno v zemi původu k datu URAA. | |
Tato stránka poskytuje přehled autorskoprávních pravidel Česka relevantních k nahrávání děl na Wikimedia Commons. Pamatujte, že jakékoliv dílo pocházející z Česka musí být volně k užití nebo dostupné pod svobodnou licencí jak v Česku tak ve Spojených státech, než bude možné ho nahrát na Wikimedia Commons. Pokud existuje jakákoliv pochybnost o autorskoprávním statusu díla z Česka, podívejte se na relevantní zákony pro objasnění.
Pozadí
Česko vzniklo 1. ledna 1993, když se Československo poklidně rozdělilo na Česko a Slovensko.
Česko se stalo členem Bernské úmluvy 1. ledna 1993, světové obchodní organizace 1. ledna 1995 a svazu autorskoprávní ochrany světové organizace duševního vlastnictví 6. března 2002.[1] K roku 2018 Světová organizace duševního vlastnictví (SODV, WIPO), agentura OSN, uvádí jako hlavní autorskoprávní předpis schválený českou legislativou úplné znění zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon, ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb. a zákona č. 216/2006 Sb.).[1] Text tohoto zákona má WIPO ve své databázi WIPO Lex.[2]
WIPO také poskytuje text Zákona ze dne 22. dubna 2008, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně autorského zákona. Tento zákon se týká kompenzace a nemá dopad na definice či dobu ochrany.[3] Wikizdroje obsahují českou verzi úplného znění zákona v podobě z roku 2008.[4]
Obecná pravidla
Podle úplného znění zákona č. 121/2000 Sb. po 216/2006 Sb.:
- Pokud není určeno jinak, majetková práva platí po dobu života autora a 70 let po jeho smrti.[121/2000-2006 čl. 27 odst. 1]
- Pokud je dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, doba trvání majetkových práv se určuje podle smrti posledního žijícího autora.[121/2000-2006 čl. 27 odst. 2]
- Majetková práva pro anonymní a pseudonymní díla platí 70 let od doby, kdy bylo dílo oprávněně zveřejněno, pokud není identita autora prozrazena.[121/2000-2006 čl. 27 odst. 3]
- Majetková práva pro kolektivní díla platí 70 let od doby, kdy bylo dílo oprávněně zveřejněno, kromě případů, kdy jsou autoři při zveřejnění díla jmenovitě uvedeni, v takovém případě platí majetková práva po dobu jejich života autora a 70 let po smrti.[121/2000-2006 čl. 27 odst. 3]
- Kde nelze smrt autora použít k určení délky platnosti majetkových práv a kde nebylo dílo zveřejněno do 70 let od jeho vytvoření, končí ochrana majetkových práv na konci tohoto období.[121/2000-2006 čl. 27 odst. 4]
- Délka platnosti majetkových práv k audiovizuálním dílů se počítá od smrti posledního přeživšího režiséra, scenáristy, autora dialogů a skladatele hudby zvlášť vytvořené pro audiovizuální dílo.[121/2000-2006 čl. 27 odst. 5]
- Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může kdokoli bez dalšího volně užít.[121/2000-2006 čl. 28 odst. 1]
- Kdokoliv prvně zveřejní dříve nezveřejněné dílo, pro která ekonomická práva pozbyla platnosti, má nárok na ekonomická práva po dobu 25 let od zveřejnění díla.[121/2000-2006 čl. 28 odst. 2–3]
- Délka platnosti ekonomických práv je počítána od 1. ledna roku po roce, ve kterém se odehrála událost použita pro výpočet.[121/2000-2006 čl. 27 odst. 7]
- Ekonomická práva interpreta platí po dobu 50 let od vzniku představení. Nicméně, kde je fixace představení zveřejněna během tohoto období, práva interpreta platí po dobu 50 let od doby, kdy tato fixace byla zveřejněna.[121/2000-2006 čl. 73]
Nechráněno
Pod Konsolidovaném znění zákona č. 121/2000 Sb. ve znění do 216/2006 Sb. se autorskoprávní ochrana nevztahuje na:
- Oficiální díla, jako například právní a legislativní regulace, rozhodnutí, veřejné mapy, veřejně přístupné registry a sbírka jejich dokumentů, a také jakékoliv oficiální návrhy oficiálního díla a ostatní přípravné oficiální dokumentace včetně oficiálních překladů takového díla, publikace Poslanecké sněmovny a Senátu, pamětní kroniku obce (obecní kroniky), státní znak a znak obce a jakákoliv jiná podobná díla, kde je veřejný zájem o jejich vyjmutí z autorskoprávní ochrany.[121/2000-2006 čl. 3 odst. a]
- Díla tradiční dilové kultury, pokud není skutečné jméno autora veřejně známé a díla jsou anonymní či pseudonymní; taková díla mohou být užita způsobem, který jim nesníží jejich hodnotu.[121/2000-2006 čl. 3 odst. b]
Popisky licence souborů
- {{PD-CzechGov}} – pro úřední dílo, na které se v České republice dle Zákona c. 121/2000 Sb., § 3, odstavce (a) autorské právo nevztahuje.
- {{Money-CZ}} – České peníze
- {{PD-anon-70-CZ}} – Česká díla v public domain pro díla starší 70 let s neznámým autorem
Měna
. Běžné zákonné platidlo Česka není předmětem autorskoprávní ochrany, neboť je ve veřejném zájmu o jejich vyjmutí z autorskoprávní ochrany.[121/2000-2006 čl. 3 odst. a]
To neznamená, že totéž platí pro speciální mince, jako například mince z drahých kovů, pamětní mince, speciální edice mincí pro sběratele, atd.
Vyhláška č. 274/2011 Sb. ze dne 5. září 2011, konsolidovaná k 1. lednu 2017, definuje podmínky, za kterých je možné reprodukovat bankovky a mince a vyrábět předměty, které je napodobují:[5] U nehmotných reprodukcí bankovek se vyžaduje, aby jejich rozlišení nepřesáhlo 72 bodů na palec a aby byly označeny slovem "exemplář" vytištěným šikmo neprůhlednou barvou a ve vrstvě, kterou nelze oddělit od obrazu bankovky, přičemž délka slova musí činit nejméně 75 % delší strany bankovky a výška nejméně 15 % kratší strany bankovky (nebo jiným slovem stejných rozměrů a podobného významu). Nehmotné vyobrazení mincí lze vyrobit vždy. Hmotné reprodukce bankovek a vyobrazení mají odlišné podmínky.
Prosíme, pro obrázky české měny použijte šablonu {{Money-CZ}}.
De minimis
Podle "konsolidovaného znění zákona č. 121/2000 Sb. ve znění do 216/2006",
- Autorská práva neporušuje ten, kdo dílo užije náhodně, v souvislosti se zamýšleným primárním užitím jiného díla nebo prvku.[121/2000-2006 čl. 38 odst. c]
Svoboda panoramatu
. {{FoP-Czech Republic}}
Podle "konsolidovaného znění zákona č. 121/2000 Sb. ve znění do 216/2006", čl. 33: Užívání díla umístěného na veřejném prostranství říká,
- Do autorských práv nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou, grafikou, fotografií nebo filmem zaznamená nebo vyjádří dílo trvale umístěné na náměstí, na ulici, v parku, na veřejné cestě nebo na jiném veřejném místě; do autorských práv rovněž nezasahuje ten, kdo takto vyjádřené, ztvárněné nebo zaznamenané dílo dále užívá. Je-li to možné, uvede se jméno autora (nejde-li o dílo anonymní) nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, název díla a jeho umístění.[121/2000-2006 čl. 33 odst. 1]
- Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na zhotovení rozmnoženiny nebo napodobeniny architektonického díla v podobě postavení stavby a na rozmnožování a rozšiřování díla v podobě trojrozměrné rozmnoženiny.[121/2000-2006 čl. 33 odst. 2]
Samotný zákon výslovně nedefinuje význam výrazů "veřejné prostranství" a "trvale umístěné". Stejně jako u všech výjimek z autorského práva musí užití splňovat třístupňový bernský test.[6] To znamená, že se jedná o výjimku pro zvláštní případy, nikoliv pro běžné případy. Užití povolená touto výjimkou nejsou v rozporu s běžným užitím díla a nepřiměřeně nepoškozují oprávněné zájmy nositele práv.
Díla umístěná na ulicích, náměstích, ve veřejných parcích atd. (běžný výklad zahrnuje i díla, která jsou z těchto míst viditelná, i když nejsou v zákoně zmíněna) mohou být zobrazována volně. Podle výkladu společnosti Telec nelze výjimku uplatnit např. na části budovy, které nejsou viditelné z veřejného místa, i když je budova obecně viditelná.[7]
S ohledem na použitý termín veřejné prostranství namísto veřejně přístupné místo a skutečnost, že zákon používá pouze příklady exteriérů, se podle některých výkladů výjimka z autorského práva nevztahuje na některé (nebo všechny) typy interiérů, jako jsou interiéry nákupních center, čekárny, muzea, galerie, koncertní sály atd., i když jsou přístupné široké veřejnosti.[8] Jiní autoři vnímají taková místa jako soukromá.[9] Samotný zákon však exteriéry a interiéry výslovně nerozlišuje ani nezmiňuje. Veřejné prostranství je v zákoně o obcích (§ 34, 128/2000 Sb.) přesněji definováno jako "všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory (prostory) přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru". Ústavní soud ve svém nálezu č. j. Pl. ÚS 50/03 presumoval, že plochy, které jsou zpřístupněny pouze z dobrovolnosti vlastníka či provozovatele, nemusí spadat pod pojem veřejné prostranství.
Pro interpretaci a aplikaci může být důležitá prostornost interiéru, typ regulace přístupu veřejnosti (zóna vstupného, noční uzávěra, povinná průchodnost místa atd.) a účel místa. Pro přesnější rozlišení chybí soudní precedenty.
Sporné mohou být uzavřené parky, které jsou veřejně přístupné v omezeném čase (noční uzávěra) nebo jsou podmíněny vstupným. Jako příklad však lze uvést pražskou zoologickou zahradu, která opakovaně deklarovala, že její exteriéry jsou veřejným prostranstvím, když argumentovala tím, že na zákaz kouření v nich není nárok. Romana Anděrová, oficiální mluvčí pražské zoo, k tomu uvedla následující: „Zoologická zahrada je veřejným prostorem, kde nelze zakázat kouření. V pavilonech a restauracích se kouřit nesmí. Naštěstí kouř neproniká ke zvířatům, jinak by se jim to nelíbilo.“[10]. Zoologická zahrada je veřejným prostorem podobně jako Stromovka nebo jiné parky.[11][12]
Výjimka je omezena pouze na díla trvale umístěná na veřejném prostranství. Slovo „trvale“ bylo do § 33 doplněno při zavádění směrnice Evropského parlamentu o autorském právu.[13]. Směrnice obsahuje podobná omezení.[14] To podle důvodové zprávy znamená, že svoboda panoramatu se obvykle vztahuje na trojrozměrná umělecká a architektonická díla (sochy, památníky, budovy atd.), která jsou v evropské směrnici uvedena jako příklady. Text zákona však nevylučuje ani nevylučuje uplatnění výjimky na dvojrozměrná díla, pokud jsou splněny všechny podmínky. To znamená, že se může vztahovat na obrazy trvale zabudované do fasády budovy, pouliční umění, stálé informační tabule atd.[8]
Na dočasné výstavy apod. se výjimka nevztahuje.[7] Slovo „trvale“ se obecně chápe jako „na dobu neurčitou“ a nepředpokládá se, že dílo je skutečně věčné a neodstranitelné.
Známky
Viz také: Commons:Stamps
Poštovní známky Česka (jsou od roku 1993) jsou 70 let po smrti autora autorsky chráněny oběma autory: rytcem a grafikem. Nejedná se o oficiální díla. Známky jsou oficiálně oznamovány v Poštovním věstníku (vychází minimálně od roku 2000) a texty v tomto věstníku jsou veřejně přístupné, ale známky jsou chráněny autorskými právy.
Hranice originality
Viz také: Commons:Hranice originality
Dílo musí být „jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora“.[121/2000-2006 čl. 2 odst. 1] U fotografií a počítačových programů stačí, když je dílo „původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem“.[121/2000-2006 čl. 2 odst. 2]
Viz též
- Česko
- Category:Czech FOP cases
- Category:License tags of the Czech Republic
- Category:Stamps of the Czech Republic
- Commons:Copyright rules by territory/Czechoslovakia/cs
Citace
- ↑ a b Czech Republic Copyright and Related Rights (Neighboring Rights). WIPO: World Intellectual Property Organization (2018). Retrieved on 2018-11-11.
- ↑ Consolidated Version of Act No. 121/2000 Coll., on Copyright and Rights Related to Copyright and on Amendment to Certain Acts (the Copyright Act, as amended by Act No. 81/2005 Coll., Act No. 61/2006 Coll. and Act No. 216/2006 Coll. Czech Republic (2006). Retrieved on 2018-11-11.
- ↑ Act of April 22, 2008, on Amendments to Act No. 121/2000 Coll. on Copyright and Rights Related to Copyright and on Amendment to the Copyright Act. Czech Republic (2008). Retrieved on 2018-11-13.
- ↑ Czech Copyright Act (on the Czech Wikisource)
- ↑ Consolidated version of DECREE No. 274/2011 Coll. as amended by Decree No. 418/2016. Czech National Bank. Retrieved on 2019-03-22.
- ↑ Telec, p. 368, section I.5
- ↑ a b Telec, p. 367, section I.4
- ↑ a b Telec, p. 366, section I.2
- ↑ Chlumská, Karla (2005-02-16). Veřejně přístupná díla a jejich užití [Publicly Accessible Works and Their Use (in Czech). IHNed.cz : Marketing&Media. Praha: Economia. Retrieved on 2010-07-19.
- ↑ to 2006-04-22 18:58:44 question. "Zoo je veřejné prostranství, kde nelze kouření zakázat. Kouřit se nesmí v pavilonech a v restauracích. Ve venkovních prostorách naštěstí kouř ke zvířatům nepronikne, jinak by se jim to určitě nelíbilo."
- ↑ to 2006-08-24 09:24:04 question. "Zoologická zahrada je veřejné prostranství podobně jako Stromovka nebo jiné parky. Nemůžeme proto v celém areálu kouření striktně zakázat, můžeme ho jen omezit v uzavřených pavilonech či v restauraci."
- ↑ Telec, Ivo; Tůma, Pavel (2007). "§ 33 Užití díla umístěného na veřejném prostranství [Article 33: Use of a Work Located in Public Place]" (in Czech). Autorský zákon: Komentář [Copyright Act. Commentary]. Velké komentáře (1st ed.). Praha: C. H. Beck. pp. 366–368. ISBN 978-80-7179-608-4.
- ↑ Explanatory report of Law No. 216/2006, amendment of Law No. 121/2000. (Czech) – Sněmovní tisk č. 1111/0, část 1/3. Praha : Poslanecká sněmovna České republiky, 2005. Kapitola Důvodová zpráva, § 33.
- ↑ The text of the Directive 2001/29/EC of the European Parliament (as corrected), Article 5(3)(h).